Já jsem ale chodil na svoje kurzy, ve kterých bylo základním poselstvím Když chceš být spisovatelem, musíš hlavně psát. A já na to Super, jak to udělám? Oni na to Najdi svoji múzu. Hledej to, co tě osloví. Projdi se polem a čichni ke květinám.

To znělo zajímavě, ale ještě chybělo to, jak to mám udělat. Hodně jsme četli další autory, od kterých jsme dostali některé opravdu dobré rady. Vyprávím to směšněji, než to reálně bylo.

Co ale vynechali bylo posadit mě na zadek a donutit pracovat tak tvrdě, jako tehdy Toma. A to, co bych si fakt tehdy přál vědět, je, že když to chcete zmáknout jako profesionál – pamatujte, nemusíte, je to ok, ale moje práce je dát vám nějaké nástroje – tak musíte pracovat tak tvrdě jako lidi, co se chtěj stát inženýrama.

Jenže to potřebujete udělat sami, protože lidi zvenku vás k tomu nedokopou. To je podle mě jediná věc, která odděluje opravdu talentované autory a ty, kteří se těmi profíky fakt stanou. A venku je opravdu hodně opravdu talentovaných autorů, kteří se ale na tuhle úroveň nikdy nedostanou.

Takže v čem ten rozdíl vězí? Musíte si sami sobě zadávat úkoly. Pravděpodobně si budete muset sami říct Potřebuju strávit psaním tenhle konkrétní čas. Stejně, jako když se chcete naučit hrát na hudební nástroj nebo sportovat, musíte to dělat konzistentně. Nikdo vám to nebude přikazovat, vlastně nebudete mít obecně moc pevnou strukturu. A tohle je opravdu těžké, protože máme tendenci být umělci a rádi chodíme s hlavou v oblacích.

Milujeme tyhle vidiny, jak to všechno bude super. Jenže taky potřebujeme strukturu, tedy vybudovat si dobré návyky. A ty si skutečně musíte vytvořit sami. A může vám to klidně zabrat tak 10 let. To je přibližná doba, kterou vám zabere stát se v něčem opravdu expertem.

Jako autor pak soutěžíte se všemi lidmi, kteří už profesionály jsou, takže vaše psaní musí být na srovnatelné úrovni. Což pro vás nejspíš znamená těch 10 let, takže musíte být připraveni na velkou časovou investici. A i tak z toho můžete mít peníze, ale taky nemusíte. Proto je třetí bod tohohle seznamu fakt podstatný a je třeba tomu porozumět.

To nejlepší, co v této situaci můžete udělat, je vybudovat si konstantní psací návyk. Pokud si máte odnést jen jednu věc, tak tuhle, tedy kontinuální psaní.

Nemusíte skončit psaním toho, co jste psát chtěli nebo plánovali

Teď se vydáme trochu jiným směrem a zase přijde příběh.

Zbývá vám ještě 70 % článku.
Chcete-li pokračovat ve čtení, přihlaste se k odběru newsletteru nebo zalogujte.