Když mi bylo šest, půjčil jsem si od sousedovic kluka Lva, čarodějnici a skříň a Plavbu Jitřního poutníka. A pak jsem si ušetřil kapesné a koupil si je sám. Nato jsem požádal rodiče, aby mi koupili celou sérii. Což byl můj dárek k sedmým narozeninám.

Strávil jsem sedmé narozeniny čtením těch knih, což bylo poprvé ze stovek dalších čtení. Co jsem miloval na těch příbězích…ty příběhy samotné mi život nezměnily. Co mi změnilo život, byl autor.

Ten nápad…

Letopisy Narnie jsou psány úžasně konverzačním způsobem. Jsou psány v konverzacích, které si povídají i se čtenářem. A já si uvědomil, že tyhle knihy někdo napsal a že to byla zábava.

To bylo poprvé, co jsem si uvědomil, že dělat něco takového musí být příjemné.

Že musí být úžasné být autorem a dělat tohle

Takže to by byla jedna kniha, která mi změnila život.

Když mi bylo devět, tak netuším, komu patřila, ale našel jsem kopii Stormbringera od Michaela Moorcocka. Poslední z Elricových knih, tehdy to myslím byla druhá a jediná Elricova novela.

A byla super. V ten moment jsem se vůbec ponořil do zkoumání světů science fiction a fantasy. Všechno se to zřetězilo a vyrašilo z Moorcocka, když jsem ho objevil.

Zjistil jsem, že editoval Nové světy, takže jsem objevil Nové světy, objevil jsem autory, kteří v nich publikovali, novou vlnu scifi. Narazil jsem na antologie Judith Merrill, které obsahovaly jména jako Roger Zelazny, Samuel R. Delany, R. A. Lafferty, Ursula Le Guin, všechny tyhle lidi.

Ty, co vlastně kolonizovali moje náctileté roky. A určitě bych do nějaké míry byl stejný člověk, kdybych je nepotkal. Ale tenhle neutuchající a úžasný útok nápadů, způsobů vidění světa, představa mnohovesmíru spíš než vesmíru. Věci tohohle typu na mě měly obrovský vliv.

Takže to bylo v devíti.

A další kniha…asi bych vybral Bažináče od Alana Moora.

Na tohle jsem narazil někdy v 83. nebo 84. roce na stanici Victoria. Vzdal jsem komiksy, rozhodl jsem se, že už mě nezajímají, když mi bylo asi 16 nebo 17.

Přestal jsem je číst a všechny super nápady, ze kterých by se daly udělat perfektní komiksy stejně jako je zpracovat v jiném médiu – všechny tyhle nápady jsem opustil jako hloupé.

No a pak jsem narazil na Bažináče a uvědomil jsem si že všechno, co jsem si myslel, že se dá udělat v komiksu…se v něm opravdu udělat dá, protože tenhle chlap to dělal.

Bylo to pro mě úžasné odhalení. Bylo to jako zapojit zástrčku, všechno to staré nadšení se vrátilo.

Proto jsem o tři roky později psal komiksy, z toho

vzešel Sandman a celá moje kariéra a život grafických novel.

Takže rozhodně něco, co mi změnilo život.

Zdroj: BloomsburyPublishing